|
|
2024: splutí Kwisy12. - 14. července 2024 |
|
Už mnoho let uvažujeme o výpravě na nedaleké, ale přesto nám neznámé řeky Polska. Loni se na řeku Kwisa vypravili Jarda a Hanka a díky pozitivní zkušenosti letos prosadili výpravu pro celý Spolek. Doprava plastových kánoí nebo jejich zapůjčení v Polsku se ukázalo jako problém, a tak půjčení lodí zařídil Danda v Lodním servisu Strakonice, odkud jsme měli 5 barak, vlastní palavu pak přivezli Jarda a Hanka. O dopravu lidí se postaral Danda, Míra a Bojánek.
V pátek kolem deváté ranní se scházíme na sraz u Hořáků. Andrea připravila bohatou snídani, Eršilovi přijeli za chvilku, čekáme ještě na Bojánky, kteří přijeli autem i s Kleoškou. Pojídáme, klábosíme, velmi pomalu se chystáme k odjezdu, ze Skaly vyjíždíme kolem desáté. S Gottwaldovými jedou Trnkovi, s Eršilovými Hořákovi, a Bojánci zvlášť třetím autem. Jedeme přes Frýdštejn, po dálnici na Liberec, kolem Frýdlantu na Zawidów, kde stavíme u obchodu Dino, pak pokračujeme přes okraj Zhořelce do Kliczkowa k zámku a k jezu. Vykládáme lodě, přebalujeme se a chystáme k vyplutí, je hrozné vedro. Pak teprve řidiči odvážejí auta do tábořiště ve vsi Lawszowa. My ostatní obcházíme zámecký park a navštěvujeme nádvoří zámku v Kliczkowě. Dělá se černo, a než dorazíme zpět k lodím, začíná liják. Řidiči se mezitím vrátili Mírovým autem, a tak teď Eršilovi a Bojánci sedí v autě, my ostatní vzdorujeme dešti pod pláštěnkami, Vojta stoicky v košili. Déšť netrvá dlouho, před třetí hodinou snášíme lodě na vodu a vyplouváme, Danda v singlu. Některé baraky vykazují závady: Dandova má utržený vypouštěcí rukáv, u Eršilových zase uchází pojistný ventil podlážky, to ale Míra později poklepáním spravil. Plavba do Lawszowé nám trvá asi 3 hodiny, obnášíme jez u vsi Przejęsław a proplouváme rozvaleným jezem před Lawszowou. V tábořišti Lawszowa táboříme na zadní louce, kterou nám vyhradil správce, vpředu prý ráno bude rušno. Dan a Míra jedou pro auto do Kliczkowa, zatím se schyluje k dešti a kolem sedmé propuká liják. Naštěstí tu stojí velký přístřešek, pod který se můžeme schovat. Jarda hraje na kytaru, je docela kosa. Po desáté hodině déšť ustal, rozcházíme se do stanů, Vojta spí v přístřešku v hamace a Martin na lavičce.
V sobotu nad ránem přichází další déšť, takže ze stanů lezeme, až když to přešlo, někdy kolem deváté. V řece viditelně stoupla voda, za měřák nám slouží teniska na druhém břehu říčky. Když déšť ustal, balíme se a vyplouváme do krásného meandrujícího úseku řeky, kde ale také potkáváme dost polských vodáků na plastových dvoukajacích. Podjíždíme most dálnice A18 a obědváme na louce na vysokém břehu nad pravotočivým zákrutem Kwisy. Pokračujeme meandrujícím korytem až k jezu u Świętoszowa, náhonem až skoro k elektrárně, vystupujeme vlevo a přenášíme lodě do hlavního koryta. Při nastupování Hanka udělala krásného břehuláka. Plujeme už jen pár desítek metrů, za silničním mostem přistáváme vlevo. Plácek s přístřeškem tu je poměrně malý, spíš parkoviště než místo na stanování, a navíc už tu je poněkud obsazeno. Ale kus dál od řeky v borovém lese objevujeme bývalou pískovnu a u ní je místa dost, usazujeme se tady. Řidiči se vracejí pro auta my ostatní lelkujeme či stavíme stany, později vyrážíme na nákup do městečka za řekou. Je vedro na padnutí. Večer sedíme na prostranství, povídáme si, se soumrakem se rozcházíme spát – do stanů, hamak, ale většinově na zem pod širák.
Skupinové foto na pískové náplavě u Świętoszowa před nedělním vyplutím
Jarda, Hanka, Renata, Mirek, Vlaďka, Dan, Kačka, Vojta, Bojánek, Martin, Péťa s Kleoškou.
V neděli ráno po snídani a sbalení pořizujeme společnou fotku na pískovém ostrůvku uprostřed řeky. Řidiči odjeli s auty hledat místo na přistání, kvůli rekonstrukci vozovky a mostu v Rudawici budeme končit v pravotočivém zákrutu u bývalé lávky před Rudawicí. Vyplouváme do poslední půldenní etapy, nejprve v meandrujícím korytu obklopeném lesy, pak mezi loukami, u vsi Lozy obnášíme po pravém břehu velký jez, máme kliku, že jeho vaky jsou spuštěné, takže přen ním prakticky není žádný volej. Kolem poledne jsme v cíli plavby, vynášíme lodě na pravý břeh, čistíme je a sušíme, řidiči dojeli pro auto do Świętoszowa, nakládáme materiál do Danova přívěsu a odjíždíme na jih. Před Zhořelcem zkoušíme najet na dálnici, ale nájezd je zavřený kvůli nehodě, která zablokovala dálnici o kus dál, suneme se tedy po zacpané paralelní hlavní silnicí. Jarda nás naviguje na silnici přes Německo, tam ale je taky nějaká uzavírka, a tak se jen otáčíme těsně za polsko německou hranicí a do Čech se dostáváme kolem obří elektrárny Turów a přes Bogatyniu a hraniční přechod Hrádek. Zastavujeme u benzínky před Libercem, zjišťujeme, že se nám ztratili Bojánci, ale ti se nejspíš jeli podívat na hnědouhelný důl, a tak pokračujeme po dálnici k Turnovu a na Skalu k Hořákom. Na zahradě si rozebíráme bagáž, dělíme se o med od Gottwaldových, a protože Šumaváky dnes ještě čeká dlouhá cesta a vracení lodí ve Strakonicích, brzy se loučíme.
2023: splutí Orlice Úvodní stránka Zpět Přehled akcí 2025: splutí Berounky
FOTOGALERIE
Technické info
Vyúčtování (.xlsx)
| Založeno: 12. 7. 2025 | Aktualizováno: 12. 7. 2025 | Mail: faara[zavinac]seznam[tecka]cz. |