Úvodní stránka

2005: Sobotecko

2. - 5. července 2005

Flašky
FOTOGALERIE

Po mnoha letech, kdy jsme byli na vodě, jsme se letos rozhodli pro vandr.


Předpověď počasí, podle které v pátek 1. července mělo pršet, vyšla, a tak Martin odpoledne obeslal účastníky SMSkou, že se odjezd odkládá na sobotní ráno. Setkáváme se tedy na nádraží na Malé Skále, kam přijíždí Míra Chmelík z Košťálova. Přistupují Skaláci: Martin, Andrea, Vojta a Vašek Hořákovi, Bojánek a Michala Malých, Danda a Matěj Gottwaldovi (kteří přijeli v pátek autem z Buku a parkují u Hořáků), Silva a Tonda Koškovi a Jirka a Matěj Srncovi. S přestupem v Turnově, kde se přidávají Míra a Kačka Eršilovi, jedeme do Březiny. Kromě tradičních zavazadel, tedy batohů a Martinovy kytary, jsme vybaveni i kočárkem pro Matěje a BVP-čkem (brzduprostý vozík přepravní), jehož vynálezcem, konstruktérem i řidičem je Martin.

Naším prvním cílem je hospoda Na Krásné Vyhlídce. Dosahujeme ho snadno i přes pošmourné počasí. Děti šlapou výborně, a tak se stáčíme směrem na Drábské světničky a Klamornu. Silva s Matějem a kočárkem a Martin s bévépéčkem jedou po silnici přes Mužský a Skalku. Všichni se scházíme na hradě Valečov, kam z Mnichova Hradiště dorazil i poslední účastník vandru Jarda.

Jdeme si prohlédnout hrad, lehce svačíme chleba a salám a pak stanovujeme další cíl: hospodu v Branžeži. Procházíme mezi připravovanými kulisami Pohádkového lesa a pak po zelené značce údolím přicházíme k Branžeži. Usazujeme se na náspi branžežské hospody, objednáváme pivo, plněné knedlíky a jiná jídla, ale nakonec se shodujeme, že oproti tomu, co pamatujeme z dřívějších let z cyklistických výletů, se hospoda dost zhoršila.

Po pozdním obědě pokračujeme do Nové Vsi, dáváme si točenou zmrzlinu a odbočujeme do údolí směr Drhleny, opouštíme značku, procházíme skalním tunelem a o kus dál vystupujeme na skály a na placu mezi borovicemi se chystáme utábořit. Připravujeme ohniště a dříví na oheň, stavíme tři stany pro děti a pak se větší polovina z nás vydává do Drhlen k rybníku omýt se a zaplavat si. Asi za dvě hodiny se vracíme, oheň už hoří, vaříme večeře, pak ještě chvíli sedíme kolem ohně a kolem jedenácté jdeme spát.


Budíček je nečekaný. O půl páté ráno nás navštěvují ochránci přírody. Dozvídáme se, že spíme v chráněné oblasti, i když z našich (pravda trochu starých) map to tak nevypadá, a vůbec že máme na triku asi milión přestupků. Které jsou nejprve oceněny tisícikorunou na osobu, ale po dlouhém vyjednávání a dohadování devalvují na 500 za dvojici dospělých. Nakonec tedy platíme dohromady 2000 Kč, dostáváme krásné zelené bločky a jako bonus nevyřčené povolení, že na tomto krásném místě můžeme dospat do rána :o)



My všichni ráno na louce v Drhlenách:
Jarouš, Míra E., Danda, Bojánek, Martin, Silva
Jirka, Mirek Ch. - - - Andrea
Vašek, Kačka, Vojta, Matěj G., Michala, Tonda, Matěj

Ráno tedy vstáváme kolem osmé s trochu zdeformovanou náladou a po snídani všichni vyrážíme do Drhlen. Ještě jednou se jdeme vykoupat, nakupujeme potraviny v kiosku na pláži. Míra Eršil a Kačka se chystají domů (a Míra pak hned do Anglie), volají Renatě, aby si pro ně přijela. Ještě děláme společnou fotku, pak se s nimi loučíme, vracíme se kus podle Drhlenského rybníka a pak odbočujeme do borových lesů směrem ke Kosti. Cestou trháme borůvky, rostou jich tu spousty. Pro kočárek s Matějem ale písečné cesty nejsou úplně ideální terén, Danda proto přivazuje lano k přední ose a nechává se zapřáhnout. V Podkosti je lidí jako sr...k, na hrad nejdeme, míříme jen do hotelu na oběd. Z hradu nám k tomu vyhrávají trubači.

Po obědě se opět dělíme na pěšáky a jezdce - Martin s kolejdami a Jirka s Matějem na kočárku jedou po silnici a my ostatní procházíme Plakánkem do Vesce. Scházíme se na návsi u kapličky. Jarouš si nechává dát jednu včeličku do nohy. Po silnici se přesouváme na sobotecké koupaliště. Před jeho vstupem se loučíme se Silvou, Jirkou a Matějem, kteří odcházejí do Sobotku na autobus a vracejí se dnes domů, zanechávajíce nám tu jediného zástupce jejich klanu, Tondu. V koupališti je čistá, ale dost studená voda, i tak děti zůstávájí ve vodě neuvěřitelně dlouho.

Před šestou hodinou odcházíme parkem pod Humprechtem k nádraží a pak na náměstí, aby Hořákovi mohli dobít peněženky v bankomatu. Dáváme si ve výčepu na náměstí pivo a náhodou potkáváme skalského souseda, pana Maška. Vpodvečer opouštíme Sobotku, nad hlavou nám proplouvá horkovzdušný balón. Procházíme kolem kravína ve Spyšovech, ve stoupání v lese za vsí nás předjíždějí kluci na motorce. S místem na spaní to vypadá špatně, les je zarostlý a za ním je zase jen pole, a tak bereme travnatý pláce v místě, kde se rozšiřuje úvozová cesta kousek nad Markvarticemi. Jarouš a malí kluci se vracejí na kraj lesa pro dříví, Martin a Danda chystají ohniště. Stavíme jen jeden stan pro Andreu a Vaška, dnes to vypadá na noc bez deště. Na ohni vaříme večeře z konzerv, za soumraku děti lezou do spacáků a dělají tam takový binec, že musí zakročit Bojánek. Jarouš hraje chvíli na kytaru, pak zaléháme pod širák.


V pondělí ráno po sbalení a vyklizení tábořiště přicházíme do Markvartic. V prodejně potravin nakupujeme zásoby a před prodejnou snídáme. Po silnici míříme na Skuřinu, na začátku vsi jdeme na třešně. Dál procházíme údolím Peklo, Tondovi se tu přetrhl popruh u batohu. Zastavujeme se vykoupat v rybníku, Danda popruh sešívá. Za rybníkem se vrháme do pole dozrávajícího hrachu. Po jedné hodině přicházíme do Starých hradů k zámku. Skládáme se v bráně na nádvoří, větší polovina z nás jde na prohlídku interiérů a ta druhá hlídá batohy a popíjí pivo. Míra Chmelík, který musí zítra ráno do práce, si hledá spojení domů. Na oběd jdeme do Libáně do Zájezdního hostince, jíme na zahrádce vedle hospody. Děti škemrají, abychom šli na koupaliště, ale je už dost pozdní odpoledne, a tak odrážíme jejich útok a jdeme po rozpálené silnici do Dětenic vyprovodit Míru Chmelíka na nádraží k vlaku v 17:19.

Po jeho odjezdu míříme k vyhlášené středověké krčmě ve vsi, dáváme si takovou menší tečku za obědem a pak pokračujeme do Osenic a odtud do kopce na Bačalky. Už hledáme plac na spaní, ale z obavy před bouřkou nezůstáváme na kopci na louce u lesa před vsí, nýbrž vsí procházíme a po klesající silničce míříme k Veselici, kus před vsí odbočujeme do údolíčka vpravo a zde, mimo dohled ze silnice, pro dnešek končíme. Děti jdou na dříví, stavíme oba stany, které s sebou ještě máme, na ohni vaříme večeři. Pak chvilku zpíváme (děti vyžadují píseň Seděla u vody) a za tmy lezeme do spacáků.


Noc byla mimořádně teplá a déšť do rána nepřišel, přesto je cítit, že na sebe nedá dlouho čekat. Proto neotálíme s balením a vydáváme se dál. Po silnici do Veselice, za ní obilným polem po značce, kudy letos snad ještě žádný turista nešel. Dostáváme se do Domousnice k zámečku, přecházíme hráz rybníka a koleje a lesem stoupáme na Křemenici, zase tu rostou pěkné borůvky. Nenápadně začíná poprchávat, nad Lhotkami vytahujeme pláštěnky a za mírného deště v poledne přicházíme do Nové Telibi. V jednu hodinu má přijet Jirka pro Tondu, Dandu a Matěje, a tak zalézáme do hospody, že tu na něj počkáme a mezitím si dáme něco k obědu. V hospodě se ale nevaří, paní má v lednici jen buřty a pro chleba musí poslat jednoho z hostů domů. Ale aspoň tu je sucho, narozdíl od venku, kde déšť nabývá na vydatnosti.

Jirka přijíždí kolem půl druhé a to už vytrvale leje a nevypadá to, že by ještě někdy mělo přestat. Zvažujeme další plány, a protože Bojánek a Michala plánovali odjezd na dnešní večer a protože Vaškovi a tím i Andree by noc v mokru asi nedělala úplně dobře, rozhodujeme, že to zabalíme všichni. Využíváme Jirky a jeho auta k přesunu do Mladé Boleslavi na hlavní nádraží - napoprvé jede Jarouš a všech pět dětí, napodruhé zbytek dospělých. Ač je v autě směr Malá Skála místa dost, nakonec všichni (tedy kromě řidiče Jirky) jedeme domů vlakem v 15:23 a po přestupu v Turnově jsme v 16:15 na Skale. Leje, vandr končí, husím pochodem přes koleje kolem nádražíčka míříme do Hořákova.


2004: splutí Sázavy     Úvodní stránka     Zpět     Přehled akcí     2006: splutí Hronu     2006: Podještědí


Založeno: 8. 6. 2005 Aktualizováno: 21. 12. 2016 Mail: faara[zavinac]seznam[tecka]cz.